Slovanský odev - návod na ušitie

Slovanská košile Mojmír Mišun Tartaria Vladimír Laubert Slovieni
Slovanský odev - návod na ušitie

Naši Predkovia tomu veľmi dobre rozumeli, akurát my sme už zabudli

Košeľa pre muža

Nejprve popíšeme postup pro ušití mužské košile, a pak následuje postup pro ženskou košili. Mužská košile se dříve šila z rovných dílů, které nebyly přizpůsobeny tvaru těla. Košile byla velmi dlouhá a tak zastupovala i spodní prádlo. Látka byla lněná nebo konopná. Dnes vzhledem k obtížnosti jejich sehnání můžeme použít čistou bavlnu, například kanabu.

Široké rukávy jsou u zápěstí založeny, tj. bez manžetky tedy bez knoflíčku nebo svazování. Límeček u původních střihů nebyl a byl zde pouze široký oválný otvor pro hlavu s rozparkem.

Košile pro běžné nošení mohla mít i jinou barvu, než bílou. Konce všech otvorů košile se obšila červeným pruhem látky. Všechny spoje (švy) se obšívaly červenou nití. Právě červená barva chránila tyto otvory (pro hlavu, ruce a trup) a spoje proti proniknutí negativních sil k fyzickému tělu.

Pro výjimečné příležitosti, svátky a slavnosti, se bílá košile začala zdobit. Zdobení spočívalo v prošití záhybů, tedy vytvoření tzv. sámků, které byly buď ozdobně vyšity, nebo doplněny krepinkou (stočenou ozdobnou šňůrkou). Někdy se našíval doprostřed úzký a po každé straně široký pruh jemné bílé výšivky, která se později podkládala červeným nebo modrým saténem.

Kolem krku byla též bohatá výšivka a na hrudi, někdy na levé straně, byla osobní oberegová výšivka. Tato výšivka na hrudi představovala poslání duše a mohla se na košili vyšít až v okamžiku, kdy si jedinec toto své jedinečné poslání své duše uvědomil. Podrobnější popis ochranných a osobních výšivek najdete v článku Základní prvky slovanské košile.

 

Postup ušití košile

Nejprve je potřeba nastříhat látku. Protože jde o košili poměrně volnou, není většina rozměrů kritická. Obecně na obrázku by rozměry měly odpovídat dospělému muži. Pokud by šlo o menší postavu, použijeme rozměry v závorce.

Pro jistotu si odměřte délku rukávu a to od středu krku. Rukáv může být raději i delší, protože přebytečná délka rukávu se jednoduše založí popř. větší přebytek se odstřihne.

Obrázek ukazuje jak jednotlivé díly vystřihnout, tak je vodítkem i pro sešití všech dílů dohromady.

Otvor pro hlavu je potřeba ušít dříve, než k sešití dílů dojde – je to výrazně pohodlnější. Proto po vystřižení všech dílů nejprve ušijte vyztužovací lem kolem krku, což je v následujícím textu.

Nejvíce pečlivosti a zručnosti si vyžaduje zvládnout vyztužovací lem kolem krku. Připomenu, že se skládá ze dvou dílů: líce samotné košile a lemu, který se samostatně vystřihne a pak na líc košile přišije. Opracuje, převrátí na rub košile a znovu přišije.

Následující obrázky popisují postup práce. Všimněte si i toho, že střed otvoru pro hlavu není přesně na vrcholu košile, nýbrž je posunut dopředu (posunuté osy jsou vyznačeny na obrázku).

 

 

Pokud byste otvor pro krk šili poprvé, lze si postup ujasnit z následujících videí z ruského internetu:

Košeľa pre ženy

Mezi základní části ženského oděvu patřila košile. Základem ženského oblečení je rubáč (košile) z konopného nebo lněného plátna od pasu rozšířený, nošený přímo na těle.

Košile byla dlouhá, sahala po kolena, někdy až k lýtkům, rovně střižená. Ramena se vyztužovala velkými kusy plátna. Košile se oblékala přes hlavu a stahovala se dle potřeby šňůrkou u krku.

Později se již objevuje košile zapínací u krku. Zmizelo také vyztužení a délka se zkrátila výhradně po kolena.

Hladké rukávy se všívaly stejně jako u mužské sváteční košile se švem na rameni. U mladších žen bývá běžný čtyřhranný výstřih, vpředu zapínání na 3-4 knoflíčky, na náprsence sámky. Ve svátek se nosily košile bohatě vyšívané drobným vzorem na rukávech s úzkým límečkem. Všední košile byly vyšity barevnou nití.

Postup šití je v podstatě stejný, jako u mužské košile. Liší se však rozměry – ženy mají košile delší. Podle pohodlí nejčastěji po kolena. Spodní část košile (podolek) se rozšiřuje a je zde vložen klín. Složení resp. sešití košile je na obrázku.

Slovanské nohavice

Střihů kalhot z období 11 až 13 století je vícero. Tedy nejlépe archeologicky a historicky doložených. Přesto lze též čerpat i ze zdrojů ruských či dalších sousedních slovanských států. Přičemž se dá zjistit zajímavý fakt, že v ruské tradici se mnoho slovanských zvyklostí odívání, kultury, svátků a duchovnosti zachovalo nejvíce.

Obecně se šilo z přírodního domo tkaného plátna, původně nejčastěji ze lnu, konopí nebo kopřiv. První střihy byly co nejjednodušší a v podstatě obdélníky. Co nejméně švů a celistvost jednotlivých dílů vytvářel lepší energetickou ochranu svému majiteli. Původní pravidla byla obdobná jako u slovanské košile.

Uvedu dva příklady střihů, které lze vyzkoušet. Sám jsem nejprve šil zkušební vzorek ze starého prostěradla, abych mohl prakticky vyzkoušet jejich nošení. Při troše štěstí lze ve větší prodejně látek nenarazit na čistou lněnou látku. Většinou hrubší gramáže, vyloženě vhodnou na kalhoty.

Případně lze slevit z hledání lněné nebo konopné látky a koupit si látku bavlněnou. Nicméně pro „opravdového“ Slovana doporučuji pokusit si sehnat látku lněnou a tak si v rámci rekonstrukci původního slovanského oblečení udělat větší radost.

 

Nejjednodušší kalhoty s rovným střihem

Pro větší pohodlí v rozkroku a při velkém zvedání nohou je mezi nohavice vsazen úzký pruh látky, který prochází od pasu zepředu přes rozkrok k pasu vzadu.

Uvedený obrázek je ilustrační a odpovídá průměrně velkému muži. Pro konkrétní velikost je dobré odměřit konkrétní klíčové míry.

Na dospělého muže by šířka vkládaného pruhu látky mohla být nejméně 10 cm, délka dvounásobná od rozkroku k pasu plus rezerva cca 2 x 5 cm. I přesto, že v rozkroku dojde k mírnému prověšení a nařasení, odpovídá to známé ikonografie.

Samotné nohavice jsou dva jednoduché obdélníky délky od země po pas plus rezerva cca 5 cm na založení a přesné zkrácení. Šířka by měla zohlednit nejširší obvod stehen; pro volnost a na švy přidat nejméně 5 cm.

 

Slovanské kalhoty s lepším střihem boků a pasu

Jako další střih uvádíme lepší řešení rozkroku, kde je vložena výztuž (ластовицa, klín). Rozměry jsou orientační. Doporučujeme raději si vyzkoušet střih na staré látce (např. prostěradlu), a pokud je potřeba, pak si konečné rozměry přizpůsobit.

Detaily sešití střihů a detaily jednotlivých úkonů jsou na dalších obrázcích:

 

Ukázka hotových kalhot

Ušité kalhoty z lněné látky. Výraznější “zkrabatění” látky je přirozenou vlastností látek s vyšším obsahem lnu. Doporučuje se žehlit buď přímo vlhké kalhoty, a nebo s napařováním.

kalhoty-jednodussi_s_vystuzi_rozkroku-ukazka-lnene

Odev pre deti

slov deti 01

Dievčenské oblečenie pozostávalo z košele, sarafanu a opasku. Na hlave nosili šatku zloženú do trojuholníka a zviazanú pod bradou. Dievčatá však často chodili aj bez šatky, vlasy si oväzovali stuhou.

Chlapčenské oblečenie pozostávalo z košele kosovratky, ktorá sa nosila cez pás voľne a pruhované nohavice. Chlapci v lete na hlave nenosili nič. V lete, na jar aj v jeseni deti behali naboso a až pri príchode zimy si obúvali kapce s onucami.

Jesenné a zimné oblečenie detí bolo rovnaké ako u dospelých: zipun (hrubý súkenný kabát), ovčí kožuštek, strihy boli rovnaké pre chlapcov aj dievčatá. V zime si dievčatá dávali na hlavu hustý vlnený šál a chlapci nosili kožušinovú alebo plstenú čiapku.

 

Niekoľko praktických rád pre ručné šitie:

Strihy sú uvažované pre látku tradičnej šírky 60-70 cm (táto šírka je typická pre tkaniny utkané na ručných krosnách). Práve táto šírka určuje typ použitého strihu pred šitím. Pred šitím treba plátno dobre vyprať a vyžehliť.

Pod výrazom „osnova“ (основа) na schémach strihu označujeme smer nití tkaniny.

Tradičný odev sa šil dostatočne voľný, vhodnosť pre konkrétnu postavu sa dosahovala najmä orientáciou šitia po dĺžke tkaniny (pri výpočte dĺžky berte do úvahy, že odev sa vždy opásaval) a hustoty naskladania.

Na šitie používajte bavlnenú niť druhu 20-30.

Na výšivky používajte farebné bavlnené nite (ak tkanina má svetlý odtieň tak červené) typu „ľalia“ alebo „snehová vločka“.

Odporúčame vám niekoľko variantov tradične najcharakteristickejších ručných švov.

 

Košeľa pre dievčatá od 3 do 5 rokov.

Na šitie možno použiť jemne tkanú bavlnenú tkaninu. Košeľa sa zapína na gombíky.

Vystrihnite podľa strihu. Dĺžku meňte podľa veku.

Okrem toho je potrebné vystrihnúť dve olemovania rukávov o šírke 3 cm (vo finálnej podobe 1 cm) a dĺžke 19 cm (vo finálnej podobe 18 cm); vratník-stojačik o šírke 4,5 cm (vo finálnej podobe má 1,5 cm) a dĺžke 42 cm (vo finálnej podobe 40 cm).

Najskôr zastrihnite zvrchu po strede do 12 cm. Látku okolo výrezu ohnite a podšite švom „cez kraj“ (pozri obr.). V spodnej časti zárezu urobte 5-7 stehov prepleteným švíkom. Spojte predok a chrbátik s políkmi podľa náčrtu strihu. Okolo krku zložte na hrúbku 5 mm. Obrázok ukazuje rozloženie obchodu krku. Ku krčnej časti prišite vratník-stojačik. Na jednej strane prerežte a obšite dierku, na druhej prišite gombík. Rukávy v oblasti pliec vložte v úseku A-B (označenie je v azbuke). V zloženom tvare má úsek A-B dĺžku 12 cm.

Rukávy prišite podľa strihu. Po políkoch nadol švy rukáva robte stehom „ihlu nazad“ (obr. 1c). Všite lastovice (kliny, ktoré spájajú bočné švy a švy rukávov). Spodnú časť rukáva zložte do záhybov a obšite „obtočkou“. Podolok prehnite a podšite okrajovým švom.

 

Povrchová úprava:

Košeľu môžete povyšívať vlastnými rukami.

Môžete ju ozdobiť aj opletením.

Na povrchovú úpravu sa výborne hodia tkaniny s ľudovými, tkanými ornamentami (rýchlo a pekne, ak nieto času na vyšívanie), pretože toto plátno v podstate pozostáva z tkaných pásov o šírke od 1 do 10 cm. Týmito pásmi ornamentov sa dajú obšiť rukávy, výstrih na hlavu, podolok.

slov deti 02 slov deti 03 slov deti 04

 

slov deti 05 slov deti 06 slov deti 07

slov deti 08

 

A teraz si urobme krátku exkurziu do Slovanskej Kultúry, ktorá (ako nám vnucujú) ako keby neexistovala a ako keby už nikdy nemala byť. Ale Slaviani pokračujú a drzo a bez povolení vlád alebo iných národov... odievajú svoje dietky do vyložene slavianskych (nie dagestanských, ani čínskych, ani škótskych) odevov a šiat.

slov deti 09

To nie sú cirkusantské šaty, je to to, čo si ľudia kupujú a dnes často odievajú na sviatok. Dnes sa táto móda stala obzvlášť populárna a rozšírená v ruských dedinách a osadách. Úmyselne som nezdôraznila v akej gubernii nosia tú či onú nádheru, pretože hlavným princípom zhotovenia odevov pre deti boli prírodné látky, prírodné farby a neodmysliteľne oberegový ornament – nie uniformita.

slov deti 10

Verilo sa že každého nejako, ale deti ochraňovať je nevyhnutné najmä od zlomyseľného pohľadu, počarovania, vystrašenia a ešte od mnohých ďalších vecí. Práve preto tradičné národné a Rodové oberegové výšivky vždy zdobili dokonca aj bežné detské oblečenie.

slov deti 11

Deti navyše nikdy nemali dovolené brať darčeky alebo sladkosti (napríklad cukríky) od cudzích ujov a tiet. Zlomyseľný človek veľmi ľahko v takomto „darčeku“ spôsobí dieťatku ujmu. Dieťa bude zle spať, budú sa mu snívať strašné sny, stratí chuť do jedla, ochorie. A tu nejde o onú záhadnú „čiernu mágiu“, ale o prostú ľudskú závisť a lesť. Naši Predkovia tomu veľmi dobre rozumeli, akurát my sme už zabudli...

Súvisiace
Vladimír Laubert Tartaria
Odev môjho ľudu

Odev môjho ľudu

Slavica Viera Rosa Majerová Pôvodná kultúra Slovanov Slovieni Čakry Wanted Dead or Dead
Krása slovanských žien

Pôvodná kultúra Slovanov - Krása slovanských žien

Slobodný vysielač ( SV ) Ako ďalej
Technická konopa

Ako ďalej #17 - Technická konopa

Komentáre

comments powered by Disqus